V temnu ekniha

2. díl série Tajemství

Anotace e-knihy V TEMNU:
Život se Viktorii změnil od základů. V dobře střežené vile ji obklopuje luxus, připadá si nějaký čas v bezpečí, ale zlo nebylo dosud úplně poraženo. Sice došlo k odhalení pachatele série vražd, ale podle všeho nebyl úplně sám. Jeho komplic stále běhá na svobodě. Poslal Viktorii výhrůžný vzkaz, z něhož jasně plyne, že jí jde po krku a zná její tajemství. Viky se ocitne ve velkém nebezpečí a v ohrožení života. Ani po boku zámožného přítele neprožívá zrovna idylku. V novém domově na ni čeká spoustu nástrah, nic není jednoduché. Richard je nevyzpytatelný a tajemný muž s pestrou minulostí, jehož vrtochy dokážou pořádně zamíchat kartami… V TEMNU je druhý díl napínavého erotického thrilleru ze série Tajemství.

Po objednání a zaplacení přijdou na Váš email dva formáty eknih: epub + mobi

978-80-88483-20-5 V temnu epub
978-80-88483-21-2 V temnu mobi

Ukázka 1 z e-knihy: V TEMNU:
„Uklidni se!“ chytí pevně mou hlavu do dlaní a zpříma mi hledí do očí, vysílající jasný signál ujištění, že stojí při mně. „Musíš zachovat absolutní klid, být soustředěná a přesvědčená o své nevině. Pak zvládneš cokoli.“
„Miluješ mě?“ přijde mi na mysl ta nejstupidnější otázka.
„Miluju tě!“ potvrdí, znovu stiskne můj obličej a zlehka políbí na rty. „Musíme jít, protože jinak vzbudíme podezření. Buď chladná, nepřístupná. Tak, jak to dokážeš jen ty. Všechny emoce stranou, rozumíš? Mysli pouze na svou nevinu.“
„Dobře, pokusím se nezklamat.“
„Jistěže nezklameš. Jsi tak krásná, Viktorie,“ pohladí mou tvář. „Pojď, ať nečekají.“
Společně vyjdeme ze dveří a procházíme chodbou, na jejímž konci už čeká kapitán Zima s poručíkem Kadlecem. Oba k nám upírají svůj podezíravý zrak. Tváří se tak vážně, neurčitě, až mi z nich běhá mráz po zádech. Zachvátí mě panika. Ne, nenechám ochromit svou mysl. Tihle chlapi rozhodně mé odhodlání nezlomí. Patřím k této rodině, proto budu jednat v jejím zájmu. Nemohu zklamat Richardovu víru. Marii jsem musela zabít, byla odpornou vraždící bestií!
V hale narazíme rovněž na Filipa s jeho rodinou. Zřejmě nestačili před příchodem policie odejít, jenže kam by asi tak šli. Všichni čtyři sedí na pohovce. Filip listuje časopisem, ty dvě nádhery pečlivě lustrují interiér domu a malá cácora má řádně napilno. Vytahuje suchou dekorativní trávu ze všech váz. Z jejího počínání nebude puntičkářský pán domu u vytržení.
„Dobrý den, pánové. Jak vám můžeme pomoci?“ nasadí Richard přátelský tón.
„Vidíme, že máte hosty, přesto bychom s vámi rádi mluvili. Nejlépe v soukromí, ve vašem vlastním zájmu,“ odpoví kapitán Zima, přitom stočí zrak stranou k Ivaně, která právě prochází kolem.
„Jistě, půjdeme do mé pracovny.“
Tiše doufám, že budu rozhovoru ušetřena. Zůstanu stát na místě, ale oni chtějí, abych šla také.
„Prosím, pojďte s námi i vy, slečno Vitásková,“ pokyne mi Kadlec obratem, tudíž je neochotně doprovázím.
„Hledáme Marii Vaňkovou,“ oznámí účel své návštěvy Zima, za zavřenými dveřmi. Při vyslovení toho příjmení zůstanu stát jako opařená, zvídavě pohlédnu k Richardovi. Copak ona byla ženou doktora Vaňka?! Co všechno o té ženské nevím?
„Lituji, Marie u nás momentálně není.“

Ukázka 2 z e-knihy: V TEMNU:
„Nikdy se tě nevzdám... Rozumíš?“ řekne mezi polibky. „Kdybych měl umřít, tak pro tebe umřu. Tolik pro mě znamenáš, Viktorie!“ dodá ochraptěle. Z jeho slov náhle vycítím neskutečný příval upřímnosti. Jsem si jistá, že mi nelže, ač jsem ještě před malou chvílí přísahala, že už nikomu nebudu důvěřovat, tím míň právě jemu.
„Tohle neříkej, Filipe. Máš svou vlastní rodinu. Pro ně nasazuj život. Já budu v pohodě, vždyť o nic nejde.“
„Nejsi jen má práce, chápeš? Jsi mnohem víc. Nedokážu bez tebe být, takže pro tebe nasadím život, kdykoli bude potřeba.“
„Nemluv tak. Nic z toho nechci víckrát slyšet,“ oponuju rázně, ačkoli mým uším dělá dobře, slyšet to přesvědčení v jeho hlase. Ne, dělá to dobře mně.
„Prozradíš mi, kam máš namířeno?“
„Teď už nikam, ale nechám se zapsat do kurzu sebeobrany. Zajímalo mě, kde ty kluby jsou,“ přiznám bez vytáček. „Taky chci nějakou zbraň.“
„Sebeobrana jo, zbraň ne! Zbraně holkám do ruky nepatří.“
„Chci ji. Pořád se mnou být nemůžeš. Naučíš mě s ní zacházet.“
„Vždycky seš tak umanutá?“
„Jo, vždycky.“
„Aha, tak proto tě miluju…“
„Filipe, přestaň, tohle není vtipné,“ vytrhnu se mu náhle z náruče.
„Já přece nežertuju.“
„Prosím, mlč už. Tu pistoli zkrátka chci za každou cenu. Ukážeš mi, jak s ní manipulovat a bude,“ pokrčím rameny, jakože jde o běžnou věc.
„To už asi trochu umíš, podle toho, co jsem viděl. Popravdě se dost divím, že ti ta bouchačka vůbec vystřelila.“
„Proč by nevystřelila?“
„Tu pistoli je potřeba minimálně odjistit.“
„Nic jsem neodjišťovala. Sotva vím jak. Každopádně svůj účel splnila.“
„Nesmysl, musela jsi ji nabít a odjistit, jinak by rána nevyšla. Richard ještě nikdy nenechal nabitou nebo odjištěnou zbraň. Znám ho fakt dobře. Něco takového by prostě neudělal. Na tyhle věci bývá extra opatrný,“ vede si zatvrzele svou, dokonce vehementně vrtí hlavou.
„Ty mě dost děsíš. Chceš tím říct..., že ta zbraň snad…

Ukázka 3 z e-knihy: V TEMNU:
„Dobře, počkám…,“ odsouhlasí s milým úsměvem. Jakmile chci odejít ještě mi zachytí ruku. „Miluju tě, Viktorie! Asi tomu příliš nevěříš, ale říkám pravdu.“
Přesně tak, tomuhle chlapovi je těžké uvěřit cokoli. Znám ho sice tolik let, ale coby bližšího člověka sotva pár dní. Navíc teprve nyní mi ukazuje svou pravou tvář, a ne vždy v tom lichotivém světle. Nevyznám se v něm, v jeho počínání, v jeho slovech. Mám z něj strach, na druhou stranu pocit nevysvětlitelného vnitřního propojení našich duší. Už vůbec ničemu nerozumím.
Nechám ho čekat opravdu dlouho, na jeho vkus určitě, ale neřekne půl slova. Dokonce mi sám pomůže zapnout uzávěr úzkých smaragdových šatů se širokým výstřihem na ramena. Trpělivě čeká při mém líčení i úpravě účesu. S velkým zalíbením vše sleduje, v očích mu pohrávají plamínky touhy. Vidím na něm vzrušení, při nanášení parfému mu vyzývavě koukám přímo do očí.
„Provokuješ?! Jen počkej, až budeme mít více času… Budu tě trýznit a ty budeš prosit, abych ti konečně dopřál to, po čem prahneš.“
„Já přece vím, Richarde. Jsi úžasný milenec. Zbožňuju tvé neodolatelné erotické hry.“
„Něco jsem ti koupil,“ odbočí naráz od tématu a vstane z lůžka. „Chtěl jsem sice vyčkat na vhodnější příležitost, ale mám takový dojem, že právě teď, nadešla ta pravá chvíle,“ přistoupí k jedné zásuvce pod zrcadlem a vytáhne krabičku s překrásným perlovým náhrdelníkem, který mi ihned připne. Samozřejmě nezapomene ani na polibek, při němž se mi zlehka zakousne do krku. „Jsi to nejlepší a nejkrásnější, co mě ještě mohlo v životě potkat,“ poznamená s pohledem do zrcadla, ve kterém na sebe zároveň hledíme.
„Děkuju, jsi opravdu velmi pozorný. Ani si takový dar nezasloužím,“ odpovím kajícně. Snad bylo jen dobře, nedat na sobě znát slabost, naopak ukázat drápky. „Půjdeme, ať nečekají.“