Život ještě nekončí

Anotace románu Život ještě nekončí:
Svět nejkrásnějších lidských vztahů i lehce erotických příběhů se odehrává nejen v Čechách, ale autenticky i v turisticky atraktivních místech: při putování Tibetem k nejposvátnější asijské hoře Kailásu, při poznávání někdejšího sídla maurského kalifátu - andaluské Córdoby, ale také při návštěvě Provence, Mekky světových malířů. Děj vrcholí kriminální zápletkou a náhodnou vraždou, kde hraje roli žárlivost. Naplní se nakonec literární sen hlavního hrdiny? Román doplňují humorné zážitky autora, kdy se mu podařilo odloženým županem u Hostivařské přehrady zaktivovat Integrovaný pražský záchranný systém, a také krátce vzpomíná na úsměvné zápletky v hospodě U Černého vola.

ISBN 978-80-88516-17-0 Život ještě nekončí epub připravujeme
ISBN 978-80-88516-18-7 Život ještě nekončí mobi připravujeme
ISBN 978-80-88516-19-4 Život ještě nekončí tisk PŘEDPRODEJ

počet stran: 132 stran

PŘIPRAVUJEME!!! E-kniha: Po objednání a zaplacení přijdou na Váš email dva formáty eknih: epub + mobi!

TIŠTĚNÁ KNIHA: A5, brožovaná s klopami

Ukázka z knihy Život ještě nekončí:
Josef se poprvé zamiloval už v šestnácti. S Anetou se seznámil v tanečních. Osvědčil se jako dobrý tanečník, a tak s ním ráda tančila. Když se protančili základním kurzem, často se vídali v pokračovačkách, na plesech a tanečních čajích. Líbila se mu.
Pozval ji do kina. Přišla na rande pozdě, musel na ni dlouho čekat. A tak to probíhalo stále. Už několikrát chtěl odejít, ale její nevšední krása a tmavé oči ho okouzlovaly, a tak váhal. Nakonec vždy vytrval, aby ji mohl chytit za ruku. Povídali si, smáli se, ale když se snažil přiblížit k jejím rtům, na rozdíl od jiných dívek uhnula. Vypadala nádherně a tajemně. Vznešeně se dívala jako vzdálená nedostupná byzantská ikona.
Josef randil i s jinými děvčaty, která mu dovolila daleko víc. Často se s nimi líbal v parku.
Zvláště Veroniku přitahoval: „Miluješ mne?“ ptala se ho pokaždé.
Nevěděl, co říct, ale nakonec vždy vykoktal: „Ano,“ a pokračoval v polibcích.
Večer si své zálety vyčítal a myslel na Anetu. Zdávalo se mu o ní.
„Proč je mi tak vzdálená? Miluje mne aspoň trochu?“ trápily ho bolestivé otázky. Když už dva týdny nepřišla na taneční čaje, začala Veronika vítězit. „Příští víkend jedou rodiče na Moravu, budu dva dny sama doma! Přijdeš?“ Taková nabídka se nedá odmítnout! Kdoví, kde a s kým Aneta běhá, snažil se ospravedlnit.
Ve středu Aneta telefonovala: „Zítra mám narozeniny. Nechceš si jít se mnou někam zatančit?“
Najednou se cítil štěstím bez sebe. Koupil jí k výročí skleněný náramek. Protančili večer a popili trochu vína. Měla však rodiči dovoleno být venku jen do jedenácti. Když ji doprovázel domů, dala mu opravdovou pusu a přidala ještě dvě další.
O víkendu navštívil Veroniku.
„Víš, já mám rád Anetu. Nemohu s tebou být!“
Pohladila ho. „To chápu,“ a dala se do pláče.
Josífek doufal, že přijdou další polibky, ale Anetina líbezná ústa zůstávala nedostupná a narozeniny slavila až za rok! Tančili, chodili do kina, divadla, a dokonce se spolu i učili k přijímacím pohovorům na vysokou školu. Chovala se k němu mile, ale jeho láskyplné sny zůstávaly stále nevyslyšené.
Znovu při tanci oslovil odmítnutou Veroniku.
„Jdi si za Anetou!“ odsekla. „Ta už má jiného frajera!“ pokračovala a zároveň ukazovala na přicházející pár, na vzrostlého hezkého muže atletické postavy držícího Anetu kolem ramen.
Když se na parketě políbili, Josef stál jak opařený a propadal se do beznaděje. Ani kamarádi ho nedoká-zali vzkřísit: „Co blbneš? Na světě běhá plno hezkých, možná i lepších holek!“