Odstíny náhody ekniha
Argi Chase a Markel McKenzie jsou jako oheň a led. Dva naprosté protiklady, které svede dohromady srážka na schodišti...
Anotace e-knihy: Odstíny náhody
Argi Chase a Markel McKenzie jsou jako oheň a led. Dva naprosté protiklady, které svede dohromady srážka na schodišti. Od osudného setkání nedokáže Markel spustit oči z Argiho tváře, zato Argi nemá o existenci Markela sebemenší tušení. Oba se znova setkávají na poznávacím výletě do Paříže a mají šanci se poznat blíže. Vzájemné sympatie nebezpečně přerůstají v něco více, aniž by tomu šlo zabránit. Roky plynou a Markela stíhá nehoda, která testuje nejen jejich lásku, ale také sílu vůle. Své životní zkoušce neunikne ani Enthony Smith, Argiho nejlepší přítel, kterého dohání nedořešená minulost v podobě Shaynea Jacksona. Ten se mu chce zákeřně pomstít a udělat mu ze života peklo.
Po objednání a zaplacení přijdou na Váš email dva formáty eknih: epub + mobi
ISBN 978-80-88483-30-4 Odstíny náhody epub
ISBN 978-80-88483-31-1 Odstíny náhody mobi
304 stran
Ukázka z e-knihy Odstíny náhody:
Argi vběhl na toaletu za jistým cílem. Ani si neuvědomil, že cestou strčil do několika lidí, kolem kterých se snažil protlačit. Mezi nimi se nacházel i černovlasý mladý muž, který vypadal, že vstal špatnou nohou z postele. Neměl zrovna náladu na davy lidí. A když do něj Argi strčil, i když nechtíc, rozpoutal v něm nebezpečnou bouři.
„To si snad dělá srandu,“ zasyčel Markel podrážděným hlasem, „to už je po šesté za deset minut!“
Argi nebyl jediný, který se Markela nějak dotkl, ale první, který ho stačil vytočit. Taky měl tu smůlu, že viděl, do jakých dveří zaběhl.
„Klídek. Stane se. Je tu plno a lidé se chovají jako zvířata,“ Derrick se ho pokoušel zklidnit dřív, než udělá blbost, ale jenom přikládal uhlí do ohně.
„Ať příště naráží do někoho jiného!“ nepřestával se rozčilovat.
„Hej, kam to jdeš?!“ zavolal na něj zmatený Derrick, ale Markel mu už zmizel z dohledu, „fajn, tak se uvidíme při startu…“
Snažil se předstírat, že McKenzie jeho slova slyšel, aby se necítil příliš trapně, že mluvil do vzduchu.
„Jen běž… já si poradím,“ s povzdechem se porozhlédl, zda neuvidí někoho ze třídy, ke komu by se nenápadně vetřel a nepustil se ho.
Markel vrazil na toalety, aby toho kluka donutil k omluvě. Přesně věděl, jaká slova mu plivnout do tváře.
To, jak do něj strčil, stejně jako mnozí před ním, byla poslední kapka v jeho už tak vystresovaném dni. Jako by mu to snad dělali schválně, nebo co!
McKenzieho oči se střetly s tou tak známou nevinně vypadající tváří chlapce, který si bezstarostně umýval ruce u umývadla. Markelovi neušlo, že svým agresivním vstupem Argiho polekal natolik, až poskočil na místě.
Rázem se vypařil jeho veškerý vztek. Markel si uvědomoval, že pokud bude stát ve dveřích a zírat ještě chvíli, bude to vypadat divně. Kdo ví, jak by si jeho jednání nakonec Argi vyložil. Nasucho polkl. To byl on. Ten, který ho před dvěma týdny srazil na schodišti.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.