Ženy ve vášni 3 ekniha

Anotace e-knihy Ženy ve vášni 3:
Třetí díl románu Ženy ve vášni je nabitý nejen odvážně líčenou erotikou, ale i převratnými a nečekanými událostmi. Andrej se stává pracovníkem instituce, která mu poskytne hned čtyři pracovní úvazky najednou. Do jeho pracovních cest se připlete několik neuvěřitelně půvabných žen. V roli topiče, informačního pracovníka, skladníka a hlídače zažívá v centru Prahy události, které hraničí s tajemnem, magií, vulgaritou, násilím, ale i se samotným smrtelným nebezpečím. Tím se komplikují vztahy k jeho okolí a k ženám, protože netuší, v jak velkém ohrožení se nacházejí, když se ocitnou v Andrejově příliš těsné blízkosti.

ISBN 978-80-88672-27-2 Ženy ve vášni 3 epub
ISBN 978-80-88672-28-9 Ženy ve vášni 3 mobi

cca 390 stran

Po objednání a zaplacení přijdou na Váš email dva formáty eknih: epub + mobi!

Ukázka z e-knihy Ženy ve vášni 3:

LÁSKA MEZI DIVOKÝMI ORCHIDEJEMI
Bylo pravé poledne, pozdní květen. Vedli se za ruce. Šli do mírného kopce divokou loukou a dřevěná chalupa Andrejova tatínka v údolí se s jejich přibývajícími kroky mířícími k hustému lesu neustále zmenšovala, až se úplně ztratila z dohledu. Prošli opatrně kolem stáda koní, kteří se pásli v oplocenkách, a vyšli až na rozlehlé kvetoucí louky pod horskými lesy.
Šli pomalu a oba mlčeli. Slunce rozsvěcovalo a ozařovalo každou větší luční květinu. Daniela se v rostlinách a květinách dobře vyznala. Byla to ona, kdo první promluvila:
„Podívej se, to je ale krásný jitrocel kopinatý. Nebo támhle! Koukni, Andreji. Třezalka tečkovaná a támhle zase rdesno hadí kořen...“
Nekomentoval to. Jen se díval, jak to to děvče z města prožívá. Ani se tak nedíval na kytky jako na ní a na její prostinké nadšení. Nad hlavami jim zakroužil jestřáb a varovně zakřičel. V karpatském severovýchodním oblouku východního Slovenska jich byla spousta. Teplý vánek jí čechral tmavé, lehce přistřižené vlásky.
Sledoval její půvabný profil v pohybu a najednou ucítil, že to musí udělat...
"Koukni Andreji... Andreji! To není možný! To se mi jen zdá... Divoká orchidej! A co jich tady je... Plná louka. To jsi mi neřekl, že tady takhle rostou.“
Sehnula se ke každé, kterou v louce viděla a její batikovaná minisukně nestačila krýt vyšpulený zadeček. Když už se sehnula k páté, modře kvetoucí orchideji, nevydržel to. Jen se opět vzpřímila, přistoupil k ní a zezadu a velmi opatrně ji objal, aby se nepolekala. Přitom se rukama dotkl, snad i nechtěně, jejích ňader. Přitiskl se k ní ještě víc.
Sesuli se k zemi jako dvě bytosti smrtelně zasažené omamnou vůní louky a začali se vášnivě líbat. Ležel nad ní a ona k němu vzpínala pružné krásné tělo. Sundal jí pomaličku bílou blůzičku a rozepnul sněhobílou podprsenku. Stáhnul jí z pod batikované květované sukýnky kalhotky a ústa nasměřoval do jejího rozkroku. Líbal jí sluncem prohřátá stehna a pozvolna se jazykem přibližoval k jejímu rozkroku. Zaúpěla rozkoší a zahlédla nad sebou varovně křičícího jestřába, doposud plachtícího po modrém nebi. Prsty jí promnul bradavky a jazykem zakroužil u jemňounké štěrbinky.
Vzepjala se v prudkém záchvěvu rozkoše a vykřikla:
„To se nedá vůbec vydržet... já... já... umírám...“
Kolem rostoucí modré orchideje ztrácely studem svou sytou barvu a bledly závistí...