Ženy ve vášni 5 ekniha

Anotace e-knihy: Ženy ve vášni 5
Road story Tenkrát na východě završuje románovou pentalogii Ženy ve vášni. Andrej dostane nový úkol: sledovat stopu falzifikátora vzácných středověkých rukopisů. Všudypřítomný ďábel však na jeho cestách opět divoce zamíchá karty. Andrej se snaží zachránit krásnou sestru informační spojky, která také pracuje v mezinárodních tajných službách. Místo stopování nekalé činnosti falzifikátora odjede zachránit mladší sestru své spolupracovnice až do opuštěné oblasti Černobylu. Navíc dostane další úkol: vyrvat ze spárů mafie unesenou sedmnáctiletou dívenku. Andrej je na pokraji zhroucení, ale nakonec dokáže téměř nemožné...

ISBN 978-80-88672-51-7 Ženy ve vášni 5 epub
ISBN 978-80-88672-52-4 Ženy ve vášni 5 mobi

cca 208 stran

Po objednání a zaplacení přijdou na Váš email dva formáty eknih: epub + mobi!

Ukázka z e-knihy Ženy ve vášni 5:
Došel jsem až k ní. Dívala se kamsi ze svahu do lesa a dělala, že tady nejsem. Koukl jsem se na její půvabnej profil a hlavou mi prolít údiv nad tím, proč tak krásná holka s tak inteligentním pohledem do blba má zatím ve svým životě tak zlej osud. V podkladech z ústředí byla rovněž zmínka vo tom, že otec je těžkej alkoholik a matka střídá partnery tak rychle jako ten fotr putyky. Její kluk se jí před rokem zabil na motorce. Nebyla jedináček. Měla sourozence. Mnohem starší bráška emigroval ve vosmdesátým vosmým do Austrálie, někam na pobřeží. Tahal tam jachty boháčům z moře do přístavu. Prej slušně vydělával. Ale na ségru kašlal. Rodiče si ji zřejmě pořídili mnohem později z nudy. A vona? Statečně chodila už druhým rokem na Gymnázium do Ledče nad Sázavou...
Věděli jsme vo ni docela dost. Po tý havárce a smrti jejího milýho se sbalila do sebe. Udělala si ulitu. Určitě po ní šlo díky její kráse hodně kluků, ale nejspíš ji ty poměry doma a ta nešťastná havárie jedinýho člověka, kterýho zrovna dost milovala, dostaly pěkně na lopatky. Už jenom to, jak se ztratila, svědčí vo tom, že ani společnost svejch vrstevníků moc nevyhledávala. Naposledy ji asi před rokem a půl viděli nějaký staříci, co lovili někde mezi Zručí a Chřenovicema na Sázavě ryby, jak sama vopodál krmí labutě... ´Jenže tahle martensková labuť v ovčím kabátku a se soplem u nosánku je teď pěkně splihlá a hlavně nenakrmená´. Přestal jsem se hrabat ve svým informačním bordýlku a přepnul jsem mozek na button ´Just Now´.
„Co je? Vyhlížíš lelky?“
Nic. Mlčela a koukala.
„Tak co je?“ Znervózněl jsem.
„Ještě tohle chybí. Aby se tady zasekla…“, pomyslel jsem si... „To by bylo na dvě věci. Koza, teda vlastně labuť jedna nešťastná, s křídlama vod smůly...“